Zahraniční firma expanduje do ČR: pobočka, nebo dceřiná společnost?

Pobočka vs. dceřiná společnost

Organizační složka není samostatnou právnickou osobou, je součástí zahraniční mateřské firmy a jedná jejím jménem. Dceřiná společnost, typicky ve formě s.r.o., je naopak samostatný právní subjekt s vlastním identifikačním číslem a vlastní právní existencí.

Tento rozdíl se promítá i do ručení: u organizační složky ručí za její závazky celým svým majetkem mateřská firma, zatímco u s.r.o. je ručení omezené na majetek společnosti samotné, takže riziko podnikání v Česku je oddělené od zbytku skupiny. Promítá se i do administrativy a nákladů na založení: organizační složka se obvykle zakládá jednodušeji a levněji, kdežto s.r.o. vyžaduje základní kapitál, zakladatelskou listinu a zápis nového právního subjektu do obchodního rejstříku.

Volba mezi oběma formami by proto měla vycházet z plánů, ne z toho, co je momentálně jednodušší založit. Pobočka dává smysl firmám, které chtějí český trh nejprve otestovat nebo tu provozovat jen omezenou činnost s nižšími náklady na správu. Dceřiná společnost se naopak vyplatí, když firma počítá s dlouhodobou přítomností, najímáním zaměstnanců ve větším rozsahu nebo případným budoucím prodejem české části byznysu, protože odděluje riziko a bývá pro obchodní partnery i banky důvěryhodnější formou.

Účetní a daňové kroky po založení

Příjmy dosažené činností v Česku podléhají zdanění na jeho území bez ohledu na to, kterou formu si zvolíte, a proto se jak organizační složka, tak s.r.o. musí zaregistrovat u místně příslušného finančního úřadu k dani z příjmů.

Pokud firma v Česku uskutečňuje zdanitelná plnění, čeká ji navíc registrace k DPH. Obě formy zároveň potřebují od prvního dne vedené české účetnictví podle místních pravidel a založený účet u české banky, bez kterého se běžný provoz jen těžko obejde.

Pokud firma plánuje v Česku zaměstnávat lidi, musí od prvního zaměstnance zvládnout i mzdovou agendu: registraci k sociálnímu a zdravotnímu pojištění, měsíční odvody a benefity nastavené podle českých zvyklostí.

U větších dceřiných společností navíc může vzniknout povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, pokud firma překročí zákonem stanovené limity obratu, bilanční sumy nebo počtu zaměstnanců, a s touto povinností je dobré počítat už při plánování prvního roku provozu.

Na co si dát pozor

Kromě volby samotné formy stojí za pozornost i praktické detaily, které se řeší až v běžném provozu po založení:

1. Transakce mezi českou pobočkou nebo dceřinou společností a zahraniční mateřskou firmou, tedy fakturace služeb, licencí nebo půjček, musí odpovídat tržním podmínkám.
2. Daň zaplacená v Česku se obvykle započítává v domovské zemi firmy díky smlouvě o zamezení dvojího zdanění, konkrétní podmínky je ale vždy potřeba ověřit podle příslušné mezinárodní smlouvy.
3. Volba právní formy ovlivňuje i to, jak snadno lze později českou část byznysu ukončit, prodat nebo restrukturalizovat: organizační složku je zpravidla jednodušší zrušit, zatímco prodej s.r.o. je standardní transakce s jasně danými pravidly.

Rozhodnutí mezi pobočkou a dceřinou společností závisí především na tom, jak dlouhodobě a v jakém rozsahu na českém trhu plánujete působit. V CATO pomáháme zahraničním firmám s celým procesem, od volby správné formy přes registrace až po běžné vedení účetnictví v angličtině.

Chci konzultovat expanzi firmy